Višně (Prunus cerasus) představují naprosto ideální volbu pro každou zahradu, protože pěstování višní je o poznání méně náročné než u mnoha jiných ovocných stromů a odmění vás bohatou úrodou s nezaměnitelnou nakyslou chutí. Pokud zvažujete obohatit svůj sad, připravte se na to, že tyto stromy vynikají výbornou odolností vůči mrazu i drsnějším povětrnostním podmínkám. Často jsou také velmi nenáročné na prostor a vhodné i pro začátečníky. Ať už plánujete vyrábět domácí džemy nebo milujete čerstvé ovoce, s tímto stromem rozhodně nešlápnete vedle.
⚡ Rychlá odpověď: Višně vyžadují slunné a dobře odvětrávané stanoviště s propustnou půdou. Nejlepší doba pro výsadbu je podzim a klíčem k úrodě je pravidelný prosvětlovací řez koruny. Většina stromů je samosprašná, proto vám pro úrodu postačí vysadit jen jeden jediný strom.
Proč pěstovat višně místo třešní? Výhody a zásadní rozdíly
Při plánování ovocného sadu často vyvstává otázka, jaký je vlastně rozdíl mezi třešní a višní. Višně obecně kvetou o něco později, což je spolehlivě chrání před zrádnými pozdními jarními mrazíky, které by mohly ohrozit úrodu. Tvar jejich koruny je často rozložitější, převislejší a celkově nižší, díky čemuž je sklizeň mnohem jednodušší a bezpečnější. Zatímco třešně často potřebují ke svému spolehlivému opylení jiného partnera poblíž, pro višně platí jejich vyhledávaná samosprašnost. Samosprašné višně tak nepotřebují k opylení žádný další strom stejného druhu v nejbližším okolí a přinesou maximální možnou úrodu i na zcela izolovaném stanovišti.
Výsadba mladého stromku višně je základním krokem pro zdravý a vitální růst ovocného sadu.
Výběr správné odrůdy: Zkuste kyselky, amarelky nebo sladkovišně
Všechny dostupné odrůdy višní rozdělujeme zejména podle chuti a barvy ovocné šťávy. Kyselky a amarelky patří naprosto oprávněně k těm celosvětově nejznámějším a nejoblíbenějším. Kyselky produkují krásně tmavě červenou šťávu s výraznější, lehce natrpklou chutí. Tato vlastnost z nich dělá zcela bezkonkurenční surovinu na vaření a zavařování. Amarelky se naopak mohou pochlubit světlou až bezbarvou šťávou, která nebarví a přináší o něco jemnější a méně agresivní chuťový profil.
Zajímavou alternativou je také pěstování tzv. sladkovišní, někdy označovaných i jako skleněnky. Sladkovišně svým charakterem stojí někde na pomezí – kombinují totiž cenné vlastnosti obou druhů, a proto mají sladší a mnohem dezertnější chuť. Kromě samotné odrůdy nepodceňte ani výběr kvalitní podnože. Pro pěstování v malých zahrádkách a pro menší vzrůst se hojně používá slabě rostoucí zakrslá podnož Gisela 5, která maximálně usnadňuje roubování, reguluje bujný růst stromu a podpoří dřívější nástup do plné plodnosti.
Kdy a jak správně zasadit višeň pro úspěšný růst
Zajímá vás, kdy sázet višně? Ideálním a nejvíce doporučovaným obdobím je podzim, zhruba od října do začátku listopadu. Stromek má díky tomu před nadcházející zimou dostatečně dlouhý čas k tomu, aby pevně zakořenil. Alternativně se samozřejmě nabízí i jarní výsadba, která je bezpečnější pro chladnější oblasti, obzvláště pak pokud si pořídíte stromky prodávané přímo v pěstebních kontejnerech.
Při výsadbě vždy vykopejte dostatečně velkou jámu, alespoň dvakrát objemnější, než je samotný kořenový bal stromku. Na dno jámy zapracujte vyzrálý kompost, díky čemuž stromku dopřejete všechny základní živiny. Samotné místo roubování ovšem musí zůstat zřetelně nad úrovní terénu. Nově vysazenou višeň důkladně ukotvěte ke kůlu a nezapomeňte ji pořádně zalít.
Následná péče: Zálivka, hnojení a prořezávání
Jakmile se sazenice pevně uchytí, vyžaduje správnou sezónní péči. Pravidelné hnojení višní provádějte brzy na jaře pomocí vícesložkových hnojiv pro ovocné stromy nebo kvalitním přírodním humusem. Neméně důležitá je bohatá zálivka, především pokud panuje delší období sucha ve chvíli, kdy strom právě intenzivně tvoří plody a potřebuje vláhu.
Kritickým faktorem úspěšného pěstování je odborný řez višní. Zatímco jabloně rodí na starším dřevě, višeň zakládá plody převážně na dlouhých jednoletých výhonech narostlých v předešlém roce. Z tohoto důvodu je nutný radikální průklest, který zabezpečí, že se koruna nebude neúměrně zahušťovat. Cílem je nechat ke každé z větví proniknout slunce a omezit vysychání nejstarších partií.
Nejčastější choroby a ochrana úrody před škůdci
Nepříjemné choroby višní dokáží fatálně ohrozit i sebekrásnější strom a výrazně oslabit zrání celé úrody. Nejničivějším zabijákem je známá houbová choroba monilióza (také moniliový úžeh). Toto onemocnění velmi agresivně napadá rozkvetlé květy a čerstvé letorosty, speciálně pokud je jaro deštivé a sychravé. Výsledkem je pak rychlé hnědnutí a plošné zasychání celých větví. Ochrana musí proběhnout včas – nezbytná je postřiková aplikace účinných fungicidů přímo v období kvetení.
Těsně před očekávanou sklizní se budete potýkat s další výzvou: nenasytnými nálety ptáků. Sladké plody musíte důkladně zakrýt pevnými sítěmi. Na druhou stranu velkou výhodou pěstování višní je fakt, že obvykle vůbec netrpí zvýšenou červivostí způsobovanou běžnou vrtulí třešňovou. To je jen další z mnoha pádných důvodů, proč by tato úžasná, odolná a velmi nenáročná dřevina rozhodně neměla chybět na žádné rodinné užitkové zahradě.
